Myšenec (hrad)
| Myšenec | |
|---|---|
 Západní část bývalého paláce | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Zánik | po roce 1278 |
| Stavebník | Přemysl Otakar II. |
| Poloha | |
| Adresa | Myšenec, Protivín,  Česko |
| Souřadnice | 49°13′18,12″ s. š., 14°12′30,96″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14195/3-2649 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Myšenec je zřícenina hradu ve stejnojmenné vesnici u Protivína v okrese Písek v Jihočeském kraji. Pozůstatky hradu, pohlceného zástavbou vsi, jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Hrad založený králem Přemyslem Otakarem II. ve druhé polovině třináctého století měl pravděpodobně sloužit k podpoře diplomatických jednání panovníka. Brzy po Přemyslově smrti v roce 1278 byl jako nepotřebný opuštěn.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrad založil král Přemysl Otakar II. po polovině třináctého století. První a jediná písemná zmínka o něm pochází z králem vydané listiny z roku 1273. Hrad byl zejména reprezentativním sídlem, na kterém mělo docházet k významným diplomatickým jednáním.[2] Alternativním vysvětlením založení Myšence mohla být potřeba rozšířit ubytovací kapacity píseckého hradu.[3] V době po Přemyslově smrti ztratil Myšenec svůj význam, a byl ještě před dokončením[3] opuštěn. Později byla jeho zřícenina považována za pozůstatky kláštera nebo královského loveckého domu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století byly mezi zbytky hradu postaveny obytné domy.[2]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Z obranného hlediska stál hrad v nevýhodné poloze pod vrcholem nízkého návrší. Jeho čtvercový půdorys ohraničovala hradba, před níž se nacházel parkán. Část parkánové hradby se dochovala na severní straně. S odstupem několika metrů za ní stál dlouhý palác s plochostropým přízemím a reprezentačními prostorami v patře.[2] Celková délka paláce s kaplí dosahovala šedesáti metrů.[3]
Z dochovaných fragmentů zdiva víme, že zde bývaly dvě obytné jednotky tvořené ústředním sálem a dvěma menšími komnatami po jeho stranách. Místnosti byly vytápěny teplovzdušným topením a osvětlovala je hrotitá kružbová okna. Přes parkán vedl můstek, který zpřístupňoval prevét umístěný v parkánové hradbě. Na východní část paláce navazovala kaple zaklenutá žebrovou klenbou. Drobné fragmenty zdiva se dochovaly také v jihozápadním nároží a v podobě druhotně použitých kamenických prvků ve zdech mladších domů.[2]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Zbytky hradu jsou částečně volně přístupné mezi myšeneckými domy. Vesnicí vede zeleně značená turistická trasa okolím Protivína a cyklotrasa č. 1146.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 124534 : Tvrz, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Myšenec, s. 81–84.
- ↑ a b c ZÁRUBA, František. Hrady doby přemyslovské. Díl I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha: NLN a Historický ústav AV ČR, 2023. 589 s. ISBN 978-80-7422-678-6, ISBN 978-80-7286-418-8. S. 299.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-01-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Myšenec na Wikimedia Commons - Hrad Myšenec u Protivína [online]. Historie v terénu, 2024-04-11 [cit. 2024-04-11]. Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online.
